Ohlédnutí za létem 2015

Tak jako každá amatérská kapela jezdíme i my za šílených tropů a letních bouří z festu na fest. Jsou to zážitky radostné a čerpáme z nich většinou po celý rok (i když vánoční zážitek - Bacha, náledíííííííííííííííííííííí - má své kouzlo i dnes).
A tak jsem se rozhodla se o naše kapelové zážitky podělit i s tebou - milý čtenáři - který jsi u toho z nějakého hloupého důvodu nemohl být. Takže se pohodlně usaď, čeká tě chvíle plná úsměvných zážitků, životních mouder a pranostik.

Porta Řevnice

Johnnymu dá po ránu každá (a některá dokonce i dvakrát). (Pozn. Pro nechápavé: Johnny servis = konkurence ToiToi). A my bydleli na druhém konci hróóózně dlouhé louky. A tak dát Johnnymu 2x nás stálo asi hodinu drahocenného portovního času…
A protože Johnny je daleko, dámské osazenstvo si vyšlapalo cestičku vysokým plevelem do sousedního lesíka. A když jeden Pakin stojí a vylučuje na cestičku, dámské osazenstvo ječí, že si mohl stoupnout kamkoliv jinam. A jeho reakce? Otočí se přes rameno a chladným hlasem říká: „Hlavně si nezaváděj ten lopuch příliš hluboko!“ (Cože??!!)
Honza ze Zplzně nebo Honza z Blatnice - je to jedno, na Portě se to všechno stejně smíchá…

Akce pro jistotu nejmenovaná

Ve spřátelené kapele hraje Metal. Protože jsme ho nikdy neviděli střízlivého, překřtili jsme ho na Metyla…
Když člověk přebere, není nad to se vyzvracet v chatce. Rozpaky však ráno nastanou, když se probudíš v chatce čisté a nepotřísněné :-D (Pozn. Toto není naše historka. Fakt ne! :-))

Lukoveček

To je tak, když se chce jít kapela koupat a kapelnica nemá plavky. Nejprve ji ve spacáku přistanou jedny - opravdu super sexy, neb jsou asi o pět čísel menší. A pak přijdou cizí ženy a začnou mi vnucovat plavky…? Ale já jsem je nechtěla, klidně bych se koupala ve spodním prádle, jen jsem se Ríšovi zmínila, že je s sebou nemám…. (Nu co, alespoň už víme, kdo je u nás v kapele ta největší drbna :-) )
Tak si po ránu po flámu a před koncertem hovíme ve spacácích v autě. Pak přilítne vosa a píchne do mě (jakože do Kláry). „Čoveče, teď jsem někde na internetu četl, že prý pomáhá, když to pomatleš hlínou…“ „Jo, jasně,“ a dala jsem si zyrtec. „Ale fakt, prý to pomáhá!“ „Jo, jasně,“ a namazala jsem to fenistilem. A Ríša už je venku ze spacáku, obouvá si sandály a v trenkách bloumá po louce a rýpe se v zemi: „Tak nevím, estli je to krtinec nebo kravinec…“ A já už hrůzou nedýchám a Makin se dusí smíchy. Tak to Ríša nabere do ruky, čuchne k tomu a hlásí: „Je to dobré, je to krtinec!“ A než stačím protestovat, už je vlezený v autě a prásk! Lépne mě to na oteklou nohu. „Prej se to má rozetřít,“ a šudlí mi bahno po oteklé noze. Zatímco mám slzy v očích, protože to fakt bolí, tak alespoň hystericky ječím, že bude mít bahno po celém autě. Se slovy: „To nevadí,“ vyleze ven a já si oddechnu. A aniž bych ho postřehla, nová dlaň plná krtince mi dopadá na nohu, a to už se neovládnu a řvu: „Aúúúú“, na lesy. Makin se řehtá a Ríša už ne tak věrohodně mrmle, že tam psali, že to fakt pomáhá. Zatímco už jen odevzdaně mlčím, polykám slzy a čekám, jestli dostanu nějakou alergickou reakci, Ríša pohledem zhodnotí moji oteklou zabahněnou nohu, spoustu hlíny ve spacácích i po celém autě a v tichosti se vzdálí. Za chvíli se vrací s cibulí a opatrným: „Cibule na to prej taky pomáhá…“ Tak si šudlím cibuli po noze a je konečně klid. Asi za dvě hodiny štípanec šíleně svědí, ale otok je pryč. A já vítězoslavně hlásím: „Ríšo, ta tvoje hlína fakt zabrala!“

Hlinsko a Litomyšl

Tak jsme se vydali do Hlinska přes Žďár a jiné vísky...přes pole, louky, lesy a nekonečné objížďky... až už jsme byli z těch objížděk v koncích, zastavil Ríša na krajnici a pomocí svého chytrého telefonu (tedy GPS a mapy) začal študovat, kudy že do Hlinska... V tom navigátorka zvedne hlavu: "Do Hlinska? Na té ceduli jak kráva přímo před náma píšou, že to je do prava..." :-)
Poučení: Sice s GPSem za nosem, ale se spolehlivým značením našich cest šťastně až do cíle.
Poučení č. 2: I žena může být kvalitní navigátorka :-)
Pravidelný měsíční styk s pánskou kapelou Foot-rail se líbí všem. Nejvíce však Klárce, která za to dostává zaplaceno :-)
Někteří naši členové dokáží spát kdekoliv - někteří například celou noc na záchodové míse :-)
Ve dne není v noci. A tak i vojensky přesně naplánovaný útok (dva kroky vpřed, vlevo v bok, tři kroky a hop) se může stát faux pas, když místo na ni hópneš na něho (konkrétně na Gora, který spal vedle).
Pranostika: Když Goro ráno po nočním sejšnu vytahuje kytaru, znamená to, že má ještě mnoho promile, a tak se pojede domů až po obědě.

Léto ještě nekončí, a tak věřím, že i ty budeš u našich slastí a strastí, které se týkají kapelového života. PS: Co tě nenaučil sám život, doučí tě kapela :-)

Zpět